Fotoklub Líheň
MgA. Jaromír Santler, santler@ddmpraha.cz, 222 333 878
Vážení návštěvníci,
systematičnost a trpělivost vás přivedla až na tuto stránku, zasloužíte si tedy odměnu ve formě stručných, a přesto vysoce obsažných informací.
Na úvod prozradím strukturu informací, to abyste je mohli libovolně přeskakovat a vynechávat:
1. Jak je fotoklub starý a kdo se v něm schází?
3. Správně fotografovat vás nikdo nenaučí
4. K čemu je fotografování dobré?
7. Nápad je důležitější než foťák
9. Již jsme probrali a bude následovat
11. Klub analogové a alternativní fotografie
ad 1) Jak je fotoklub starý a kdo se v něm schází?
Fotoklub Líheň existuje již od počátku devadesátých let. Jeho členy jsou děti, mládež a mladí dospělí ve věku od 12 do 26 let. Několik let běží i specializovaná skupina analogové fotografie, kterou tvoří dospělí od 19 do cca 60 let. 80 % členů je ve věku od 13 do 18 let. Chlapci a dívky byli v posledních letech zastoupeni přibližně stejně.
ad 2) Co tam ti lidé dělají?
Někteří se snaží dospět k samostatné tvorbě. Naše výuka tomu (doufám) nebrání. Postupně procházíme okruhy, které se vzájemně prolínají: fotografie jako komunikace, krajina, zátiší, portrét, reportáž, dokument, nefigurativní fotografie, instalace, základy exponometrie, výtvarné možnosti světla, digitální opravy a úpravy fotografie, dějiny jednotlivých fotografických žánrů, černobílá analogová fotografie – práce ve fotokomorách, stavba a skladba obrazu. Součástí programu jsou konzultace samostatné tvorby, výstavy, práce s talenty. Určitě jsem na něco zapomněl.
ad 3) Správně fotografovat vás nikdo nenaučí
Fotografování souvisí s myšlením a cítěním (více, než si myslíte), které se nedají naučit. Pokusy tady byly – co si máme myslet a co cítit. Nedopadlo to dobře (v Česku nejméně dvakrát). Sebevzdělávat se ale můžete (musíte!). Fotografie je pro tyto účely skvělá (asi nejlepší). Chcete-li vytvořit obraz s velkou významovou hloubkou odpovídajících estetických a etických kvalit, docela se mentálně zapotíte. Zapomeňte na západy slunce, rozmazané potůčky, včelky na pampelišce a jiná masová klišé. Co všechno musí fotograf znát a pochopit, aby vytvořil např. přesvědčivý psychologický portrét? Nebo do banálních reálií vložil novou informaci? Radši vám to neřeknu, nechci vás odradit, potřebuji širokou členskou základnu. Něco Vám přesto poradím: neexistuje žádný návod, schéma, empirický vzorec. Škoda. Ale určitě pomůžou životní postoje a zkušenosti. Je potřeba hodně fotografovat a k nějakému výsledku se určitě dopracujete. Kdyby to tak nebylo, neotevírali bychom každý rok přípravku k talentovým zkouškám na fotografické školy.
ad 4) K čemu je fotografování dobré?
Vlastně jsem již odpověděl v bodě 3. Poslouží k vašemu mentálnímu a emočnímu rozvoji i bez toho, že by muselo hned vzniknout velké umělecké dílo. Jak říká moje kolegyně, není důležitý výsledek, ale samotný proces. Já bych ji doplnil: kdo je chytrý, bude ještě chytřejší, kdo je vnímavý, bude ještě vnímavější, kdo je mdlého rozumu, bude na tom o něco lépe.
Fotografie může být také někomu prvním nástrojem k rozvinutí tvořivosti (no konečně, když už to jinde a jinak nešlo).
ad 5) A co čuňačinky (akty)?
Nefotíme.
ad 6) Plán pro školní rok
Základními tematickými okruhy budou zátiší, portrét, krajina, dokument, inscenace, nefigurativní fotografie, intermediální přesahy. Souběžně poběží výuka „řemesla“, která bude zahrnovat digitální zpracování a prezentaci obrazu (Photoshop), analogové fotolaboratorní techniky (temná komora), ateliérové svícení, exponometrii, praktickou optiku. Tematické okruhy nebudou probírány postupně jako ohraničené celky, ale budou součástí časové osy vývoje fotografie od počátků až do současnosti. Například novou věcnost můžeme promítnout do zátiší, portrétních, krajinářských a dalších etud a porovnávat ji s přístupy období piktorialismu. Podobně třeba konstruktivismus s jinými avantgardními proudy nebo modernu s postmodernou. Toto pojetí je pro aktivního fotografa motivací k vnímání fotografie a světa v širších souvislostech – dobových, kulturních, společenských i technických.
ad 7) Nápad je důležitější než foťák
Obchodníci vám budou tvrdit něco jiného. Mají k tomu své důvody. Dobrý foťák má samozřejmě svoji cenu. Stejně jako dobrá rydla, štětec nebo housle. Nakonec, máte-li nápad, dobrý foťák si můžete půjčit od těch, co nápad nemají. S dobrým foťákem se fotí dobře, se špatným špatně (stará čínská moudrost).
ad 8) Podivné zvuky, praslovo
Není to pomluva, lidi ve fotoklubu opravdu vydávají podivné skřeky. Někteří se učí praslovu a zkoumají jeho účinky na sobě samém i na svém okolí. S odstupem času všichni aktéři přiznávají výrazné vnitřní zušlechtění.
ad 9) Dosud jsme probrali
Tradičně jsme začali krátkou ateliérovou etudou na kinofilm a stručným přehledem o možnostech fotografie jako komunikačního prostředku. Etudou bylo vajíčko jako objekt výtvarné kompozice. Byla možnost postavit jej do kontrastu tvarového, nebo materiálního, případně hledat tvarovou i světelnou souhru. Prvním fotolaboratorním cvičením byl fotogram s cílem naučit se pracovat v temné komoře a ovládnout pozitivní proces. Druhou ateliérovou etudou, byl tradičně pojatý portrét. Obě ateliérová zadání připravila fotomateriál k analogovému zpracování formou negativ - pozitiv ve fotokomorách. Následovala zadání pro digitální fotografie a jejich úpravy v editoru Photoshop. Tématem byla opět tvář v tradičním nasvícení. Historii fotografie jsme v krátkých prezentacích střídali s řemeslnou stránkou snímkování. Probrali jsme základy exponometrie, praktickou optiku, včetně hloubky ostrosti. V historii fotografie jsme se postupně věnovali prvním významným směrům, od vynálezů do meziválečného období. Pro digitální i analogovou fotografii bylo dalším zadáním vytvořit "kubistickou" fotografii. V grafickém editoru následovalo zpracování pomocí vrstev, které umožnily kombinaci více snímků v jednom obrazu. V analogovém zpracování se podobného dosáhlo vícenásobnou expozicí do fotopapíru. Na konci prvního pololetí bylo posledním ateliérovým zadáním využití jednoduchého triku – fotografování přes částečně vazelínou upravené sklo. Snímky byly pořízeny digitálně i na kinofilm. Na přání mládeže zkusit něco z oboru produktové fotografie jsme zvolili fotografování skla a kompozic se skleněnými objekty. Z řemeslné části jsme pokračovali v editacích fotografií z předchozích etud. V historii fotografie jsme tradičně nahlédli do různých časových období a žánrů. Březen a duben byl ve znamení humoru ve fotografii – cestou stylizovaných portrétů. Pracovalo se s oběma záznamovými technologiemi, 2 lekce byly věnovány zpracování obrazu ve fotolaboratořích. Květen a červen byl věnován dokončování rozpracovaných souborů, opakování a doplňování řemeslných témat.
ad 10) Kde nás najdete?
Fotoklub se nachází ve Stanici techniků v Dejvicích.
Adresa: Stanice techniků DDM hl. m. Prahy, Pod Juliskou 2a, Praha 6
Pokud si myslíte, že je to na konci světa, tak se velmi mýlíte. Z Václaváku je to na Dejvickou pár minut a z Dejvické k nám pouze 1 nebo 2 zastávky autobusu, případně 10 minut pěšky směrem z kopce. Také k nám jede tramvaj i vlak z centra (zastávka Podbaba).
Přihlásit se můžete na kterýkoliv den od pondělí do čtvrtka, od 15.00 do 16.45 nebo od 17.00 do 18.45. Pátek je v prvním pololetí vyhrazen od 15.00 mládeži, která se připravuje k talentovým zkouškám na fotografické školy a navštěvuje některou pracovní skupinu fotoklubu. Kurzovné činí 4.100 Kč na celý školní rok, nebo 2.300 Kč na pololetí, v přípravce na SŠ, VŠ se připlácí symbolických 200 Kč (pozor! přípravka se otevírá vždy jen na jedno pololetí, končí složením zkoušek, druhé pololetí je pak otevřeno pro stávající osmáky).
ad 11) Klub analogové a alternativní fotografie (pro dospělé)
Před pěti lety jsme založili dvě speciální skupiny, zabývající se výhradně výtvarnou fotografií tradičním fotolaboratorním procesem. Loni jsme měli skupinu 1 a prozatím 1 otevíráme i letos. Pokud bude dost zájemců rádi otevřeme druhou. Klub je určen zájemcům ve věku od 18 do 99 let. Schází se ve čtvrtek od 19.00 do 21.00. Případná 2. skupina by byla otevřena ve středu. I letos rádi přivítáme další milovníky temných komor a neobvyklých vyvolávacích procesů.
MgA. Jaromír Santler, vedoucí fotoklubu
Články k tématu