Den plazů – 21. října
My bychom vám dnes rádi představili naše nové plazí přírůstky, které se vylíhly 14. září. Jedná se o zástupce nejmenších aligátorovitých, jejichž původní domovinou je Jižní Amerika. Vyskytují se v blízkosti vodních ploch, hlavní složkou jejich potravy jsou především ryby. V dospělosti dorůstají pouze 100–170 cm a hmotnost se pohybuje kolem 6–7 kg. Samice si staví hnízdo z bahna a rostlinného materiálu, do kterého klade 8–20 vajec. Po třech měsících se líhnou mláďata dlouhá přibližně 18–22 cm. Poznáte, o jaký druh se jedná?
Plazi patří mezi starobylou skupinu živočichů, jejichž největší rozvoj je datován více než 300 milionů let zpět, do období druhohor. Za nejstaršího plaza vůbec je považován Hylonom (tzv. „lesní myš“), který žil asi před 315 miliony let a připomínal současné ještěrky. Některé vývojové větve plazů v průběhu evoluce zanikly, další však pokračovaly dále a postavily základy současným živočichům. Jedná se o chladnokrevné obratlovce (poikilotermní), což může evokovat dojem, že se jedná o živočichy necitlivé a málo empatické. I u plazů však byla zaznamenána rodičovská péče (aligátoři, krajty) nebo dlouhodobé partnerství (scinkové). Studenokrevnost však neodkazuje na jejich emoce, nýbrž na způsob hospodaření s teplem. Jejich tělesná teplota a metabolické procesy se mění v závislosti na teplotě okolního prostředí. To znamená, že aby plazi „nastartovali motor“, potřebují k tomu energii ze slunečního záření. Současná taxonomie rozlišuje 4 řády plazů – krokodýly, šupinaté (ještěři, hadi, dvouplazi), želvy a hatérie. Najdeme je po celém světě, kromě Antarktidy. Typická je pro ně suchá, šupinatá kůže, případně kostěné pláty. Všichni zástupci kůži pravidelně svlékají (i želvy!) a celý tento proces (ekdyze) může trvat 7–14 dní, v závislosti na různých faktorech (druh, věk, výživový stav, teplota a vlhkost prostředí apod.). Většina druhů klade vejce, ale vyskytuje se u nich i vejcoživorodost (např. slepýš křehký) nebo živorodost (např. u zmije obecné). Červený seznam ohrožených druhů IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody) uvádí, že až 20 % celkové populace plazů patří mezi ohrožené, případně ohrožené vyhynutím. Cílem Mezinárodního dne plazů je představit jednotlivé druhy, seznámit veřejnost s jejich přírodními stanovišti a informovat o ekologických hrozbách, kterým čelí.