Jak si zasadit bazalku?

Jak si připravit bazalku?

  1. Vezmeme výsevní misku (cokoliv plastového doma najdete, ideálně něco mělkého). Misku naplníme výsevním substrátem – stačí 1 cm pod okraj a následně přitlačíme (např. druhou miskou).
  2. Rovnoměrně vysypeme semínka (v našem případě bazalky), na které dáme asi 0,5 cm vrstvy substrátu. Povrch opět zarovnáme.
  3. Abychom věděli, co a kdy jsme zaseli, ideálně připevníme cedulku s popisem a datem výsevu.
  4. Důležité je rostliny porosit, ale nepřemokřovat!
  5. Výsevní misku umístíme do větší nádoby/přepravky (bez děr!) a přikryjeme potravinovou fólií, která zajistí uvnitř 100% vlhkost pro výsev.
  6. Nádobu uložíme na světlo, ale ne na přímé slunce!
  7. Při vzcházení rostlinek fólii občas odkryjeme, případně proděravíme povrch.
  8. Až budou semenáčky bazalky asi 2 cm vysoké, opatrně je uchopíme za lístky (nejlépe pinzetou, nesaháme přitom na stonek, který bychom mohli manipulací poškodit) a přemístíme do samostatného květináče.
  9. Přiměřeně zavlažíme a přemístíme opět na dobře osvětlené místo, ne však s přímým dopadem slunečního světla.
  10. Voila a bazalka je hotová! Tímto způsobem lze pěstovat i jiné bylinky nebo například rajčata.

Proč vlastně bazalku pěstovat?
Název Basileus pochází ze staré řečtiny a dal by se přeložit jako „Bylinka králů“. Má vyjadřovat respekt, který je jí již po staletí prokazován. Její široké využití je především v kuchyni, kde se využívá její výrazné aroma a chuť. Hojně bývá používána především v oblastech Středomoří, kde si skvěle rozumí s rajčaty, těstovinami nebo rybami. Bazalka má blahodárné účinky při žaludečních křečích a ulevuje od nadýmání. Vhodná je i při nachlazení, jelikož působí mírně protizánětlivě a usnadňuje vykašlávání. Díky svým zklidňujícím účinkům ji lze využít při nespavosti, psychickém vypětí nebo migréně. Udává se, že k potlačení stresu stačí žvýkat 10–12 lístků bazalky denně.

Bazalka obsahuje flavonoidy a těkavé silice, které jsou zodpovědné za ochranu buněk před volnými radikály. Dále obsahuje vitaminy A (konkrétně jeho provitamin betakaroten), který pomáhá chránit pokožku před slunečním zářením a udržuje ji v dobrém stavu. Vitamin C podporuje imunitu, esenciální mastné oleje působí antibakteriálně a omezují růst řady bakterií (Listeria monocytogenes, Staphylococcus aureus, Escherichia coli). Ceněná je i pro obsah hořčíku, železa, vápníku, draslíku a dokonce i omega-3 mastných kyselin, které zajišťují správné fungování kardiovaskulárního systému a mozku. Někteří vědci ji tak právem řadí mezi tzv. superpotraviny.

Kromě výše uvedeného má i jedno velmi praktické využití. Její výrazné aroma odpuzuje hmyz a lze ji tak na okně či parapetu využít jako přírodní repelent.

Autor článku: Barbora Kurkinová a Alenka Žbirková