DDM hl. m. Prahy
Stanice přírodovědců
Stanice přírodovědců

Kde se vzal vánoční strom?



Dny se zkracují, slunce jen zřídka projde mraky. V nížinách se válí mlha promíchaná s kouřem. Na okna bubnují kapky deště, případně prolétávají sněhové vločky, které se na zemi až příliš rychle mění v bláto. V tomto šedém, v lepším případě do bíla oděném čase, je to nejzelenější, co vás potká, zřejmě vánoční stromeček. No jo, ale co to vlastně je? Co vánoční stromeček symbolizuje? Mohl by se zeptat někdo, komu nestačí vysvětlení, že je to prostě hezký zvyk. Dá se tušit, že s narozením Krista má jedle nebo smrček pramálo společného. Obdobně jako vousatá individua v červeném kožichu, která se v posledním století do svátku také vměstnala. Kde se tedy vzal vánoční stromeček, který dnes k Vánocům neodmyslitelně patří?

Bude asi potřeba pátrat v předkřesťanských, pohanských zvycích. Vánoce, jak je známe dnes, se slaví v čase, kdy tu byly svátky i před narozením Ježíše Krista. A v pohanské mytologii ať již slovanské, germánské či keltské, měly stromy významné místo. Některé prameny spojují zdobení stromku s germánským bohem Wodonem. I Keltové údajně zdobili stále zelený strom při svátcích zimního slunovratu. Stromy se zdobily v posvátných hájích, později pak doma zavěšené špičkou dolů nad slavnostním stolem. Ke křesťanské tradici se vánoční stromek, dle legendy, dostal prostřednictvím irského opata Kolumbiána, který byl vyslán do Burgundska, aby zde kázal o narození Krista. Pro své kázání zde využil posvátnou jedli, na kterou umístil symbol kříže, a ta se pak stala atributem Ježíšova zrození. Křesťané často pohanské symboly přejímali, pokud je nebyli schopni vymítit. Kněží dbali o to, aby správné zvyky byly dodržovány, a ty zapovězené, potlačovány a často i trestány.

To vše je poměrně dobře dokumentováno. Proto je zvláštní, že až do šestnáctého století není o zdobení stromku ve spisech nikde ani zmínka. Takovou věc by si mravokárci té doby jistě nenechali ujít. Je tedy otázka, jestli se dá zvyk s pohanskou tradicí spojovat. První písemná zmínka pochází z Německa, z Brémské kroniky až z roku 1570. V dalších stoletích se zvyk postupně šířil v německých zemích nejdříve v měšťanských domech a až později i na venkově. V devatenáctém století se pak dostal i za hranice Německa. Do Británie přivezl vánoční stromeček manžel královny Viktorie, princ Albert, který pocházel ze Saska, části dnešního Německa. A co je dobré pro královnu, je dobré i pro lid. Odtud se zvyk dále šířil za oceán a všech možných koutů světa. V Čechách poprvé postavil stromeček pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku Šilboch.

Dnes je vánoční stromek ozdobou snad každé domácnosti a řady veřejných prostranství všude tam, kde se Vánoce slaví. Oděný do cukroví, barevných cingrlátek a svíček je středobodem svátečního domova a setkávání lidí, stejně jako byl kdysi strom uprostřed posvátného háje. A pokud je to zvyk moderní, asi ta trocha zelené voňavé přírody v tomto čase není na škodu.

 

Autor: Michal Plundra

Podobné články

Dlouhomladí

Na jaře 2017 byly na střediscích DDM hl. m. Prahy otevřeny kurzy pro seniory – vždy podle zaměření střediska (počítače na Stanici techniků, zahradničení na Stanici přírodovědců, cvičení na Stadionu mládeže...). V tvůrčím, komunitním prostředí bylo jen přirozené rozšířit nabídku aktivit napříč generacemi.
Olympiády
Organizujeme a garantujeme krajská kola Chemické, Zeměpisné a Biologické olympiády.
Bodový program
Bodový program je založen na principu sbírání bodů za využívané volnočasové a zájmové aktivity v DDM hl. m. Prahy. Jeho čerpání podporuje účastníky v dalších volnočasových aktivitách, pobytových akcích a příměstských táborech DDM hl. m. Prahy. Body lze čerpat též za reklamní předměty podporující zdravý životní styl, bezpečnost a rozvoj osobnosti.
Jarní plevel na talíři
Náš zahradník Michal Plundra radí, jak si zdarma obohatit jídelníček rostlinami, které jsou běžně považovány za plevel. A přitom obsahují spoustu důležitých vitamínů, minerálů a dalších potřebných látek.
Botanická soutěž
Stanice přírodovědců pořádá soutěž pro studenty středních škol v oboru botanika. Je určena studentům druhých ročníků čtyřletých středních škol a odpovídajících ročníků víceletých škol.
Sázavské pádlo 2018
Měli jste jako děti nějakou akci, na kterou jste se těšili celý rok dopředu, a když skončila už jste se nemohli dočkat dalšího roku? Většina mých přátel se takto těšila na letní tábor, kde zase uvidí své kamarády, či na Vánoce a kupu nových dárků. Samozřejmě tábory a pečení cukroví s mamkou jsou fajn, ale já se vždy těšila na Sázavské pádlo.
Soutěže
Pravidelně pořádáme několik soutěží: Botanickou a Floristickou soutěž, Pražský globus, Mladého zahrádkáře, Krokouše a Foto na šňůře.
Divadelní – hudební sál
Kinosál – víceúčelový sál s pódiem a projektorem
rozměry:
sálu: 4,8x12m, pódia: 4x4,8m, (50 míst k sezení)
cena:
200 Kč/h místnost, 50 Kč/h projektor, 100 Kč blok flipchartových papírů (25 ks)