DDM hl. m. Prahy
Stanice přírodovědců
Stanice přírodovědců
přihlášení (kroužky, tábory)

Kde se vzal vánoční strom?



Dny se zkracují, slunce jen zřídka projde mraky. V nížinách se válí mlha promíchaná s kouřem. Na okna bubnují kapky deště, případně prolétávají sněhové vločky, které se na zemi až příliš rychle mění v bláto. V tomto šedém, v lepším případě do bíla oděném čase, je to nejzelenější, co vás potká, zřejmě vánoční stromeček. No jo, ale co to vlastně je? Co vánoční stromeček symbolizuje? Mohl by se zeptat někdo, komu nestačí vysvětlení, že je to prostě hezký zvyk. Dá se tušit, že s narozením Krista má jedle nebo smrček pramálo společného. Obdobně jako vousatá individua v červeném kožichu, která se v posledním století do svátku také vměstnala. Kde se tedy vzal vánoční stromeček, který dnes k Vánocům neodmyslitelně patří?

Bude asi potřeba pátrat v předkřesťanských, pohanských zvycích. Vánoce, jak je známe dnes, se slaví v čase, kdy tu byly svátky i před narozením Ježíše Krista. A v pohanské mytologii ať již slovanské, germánské či keltské, měly stromy významné místo. Některé prameny spojují zdobení stromku s germánským bohem Wodonem. I Keltové údajně zdobili stále zelený strom při svátcích zimního slunovratu. Stromy se zdobily v posvátných hájích, později pak doma zavěšené špičkou dolů nad slavnostním stolem. Ke křesťanské tradici se vánoční stromek, dle legendy, dostal prostřednictvím irského opata Kolumbiána, který byl vyslán do Burgundska, aby zde kázal o narození Krista. Pro své kázání zde využil posvátnou jedli, na kterou umístil symbol kříže, a ta se pak stala atributem Ježíšova zrození. Křesťané často pohanské symboly přejímali, pokud je nebyli schopni vymítit. Kněží dbali o to, aby správné zvyky byly dodržovány, a ty zapovězené, potlačovány a často i trestány.

To vše je poměrně dobře dokumentováno. Proto je zvláštní, že až do šestnáctého století není o zdobení stromku ve spisech nikde ani zmínka. Takovou věc by si mravokárci té doby jistě nenechali ujít. Je tedy otázka, jestli se dá zvyk s pohanskou tradicí spojovat. První písemná zmínka pochází z Německa, z Brémské kroniky až z roku 1570. V dalších stoletích se zvyk postupně šířil v německých zemích nejdříve v měšťanských domech a až později i na venkově. V devatenáctém století se pak dostal i za hranice Německa. Do Británie přivezl vánoční stromeček manžel královny Viktorie, princ Albert, který pocházel ze Saska, části dnešního Německa. A co je dobré pro královnu, je dobré i pro lid. Odtud se zvyk dále šířil za oceán a všech možných koutů světa. V Čechách poprvé postavil stromeček pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku Šilboch.

Dnes je vánoční stromek ozdobou snad každé domácnosti a řady veřejných prostranství všude tam, kde se Vánoce slaví. Oděný do cukroví, barevných cingrlátek a svíček je středobodem svátečního domova a setkávání lidí, stejně jako byl kdysi strom uprostřed posvátného háje. A pokud je to zvyk moderní, asi ta trocha zelené voňavé přírody v tomto čase není na škodu.

 

Autor: Michal Plundra

Podobné články

Biologická olympiáda
Stanice přírodovědců DDM hl. m. Prahy je odborným a organizačním garantem krajských kol v Praze.
Geologie a mineralogie
Praktické poznávání minerálů ze sbírky Stanice přírodovědců, porovnávání jejich tvrdosti, třídění podle fyzikálních vlastností, odlévání zkamenělin.
PaVěda
Baví vaše dítě zkoušet experimentovat nebo sestavovat roboty z čehokoli, co najde doma? Právě pro vás otevíráme nové badatelské kroužky PaVěda – Parádní Věda, které startují od září v DDM hl. m. Prahy a jsou určeny dětem již od pěti let. Parádní věda probíhá ve Stanici techniků, Stanici přírodovědců a v Karlínském Spektru DDM hl. m. Prahy, a to ve dvou úrovních – PaVěda 1
Masopust pohledem biologa
Masopust u nás proběhne v úterý 30. ledna od 15 do 18 h a to formou představení zajímavostí ze světa biologie. Můžete se těšit na spoustu aktivit i informací a pod mikroskopem uvidíte kvasinky nebo klíčící semena. Vstup 20 Kč.
Dotace MČ Praha 5
Za podpory Městské části Prahy 5 se nám daří udržovat naši zahradu, připravovat rozmanité výukové programy pro školy a pořádat tematická odpoledne pro veřejnost.
Chemická olympiáda
Stanice přírodovědců DDM hl. m. Prahy je odborným a organizačním garantem krajských kol v Praze.
Savci
Charakteristika třídy, základní systematika, ekologie, etologie a ochrana s praktickými ukázkami, prohlídkou zástupců třídy v našem areálu a odborným výkladem.
Pražský glóbus
Regionální geografická soutěž Pražský glóbus je určena žákům základních a středních škol, zahrnuje teoretickou v podobě testu zeměpisných znalostí i praktickou část neboli práci s mapou.
Bylinky a léčivé rostliny
Pěstování a využití rostlin, bylinek a léčivek, některých druhů tradiční i netradiční zeleniny a ovoce, praktické ukázky a ochutnávka - bylinky všemi smysly. S možností zasazení vlastní bylinky.
Mikroskopování
Varianty od základů práce s mikroskopem, po pokročilé mikroskopování, v nabídce máme prvoky, mnohobuněčné mikroskopické živočichy, řasy, hmyz a další. Výroba dočasných preparátů. K programu je připojena prohlídka našeho areálu.